Jan Braum, osobní stránky
 České Budějovice - Novohradsko - Chalupaření - Literatura faktu - Bonsai - Podzemí - Swing - Rocková muzika 

Radčice

Z historie
Radčice jsou ves ležící na pláni starých luk nad Pohořským potokem mezi obcí Malonty a Lužnickým hřbetem (Lužnický vrch 907 m.n.m.) v nadmořské výšce 700 - 720 m. Nejstarší zmínka o sídle pochází z roku 1368, když z dochovalých listin z 11. dubna 1368 vyplývá, že sídlo již existovalo (zápis jak Jindřich z Velešína věnoval 6 kop grošů platu v Radčicích nově zřízené kapli svatého Václava v Benešově). V roce 1387 přešla obec koupí na Rožmberky a byla přičleněna k panství Nové Hrady. V roce 1676 zachvátil obec požár, při němž vyhořelo všech dvacet zdejších domů.

Jak se vyvíjel název vesnice? Jméno Radčice je odvozeno z osobního jména Radek. Nejprve jako osada lidí Radkových, potom změkčením ve staročeštině na Radčice. Německé jméno vzniklo z českého užitím přípony -schlag, tj. paseka, mýtina, tedy Radinetschlag. Podle profouse se jméno sídla vyvíjelo takto:

   1368   Radczicz
   1541   Radczicze
   1553   Radčice
   1654   Radenetschlag
   1720   Rodetetschlag
   1841   Radenetschlag, Radinetschlag
   1918   Radčice, Radinetschlag

   Vývoj počtu obyvatel, domů a živností:

   rok		obyvatel		domů
   1850		217		39
   1869		207		40
   1880		206		40
   1890		177		40
   1900		179		39
   1910		193		40
   1921		204		40
   1930		158		40
   1950		 11		11
   1961		 50		 ?
   1970		 19		 3
   1990		 10		 2
Srovnání velikosti obce, počtu a velikosti domů, polí atd. dříve a nyní, je vidět z ptačí perspektivy na leteckých mapách z roku 1952 a 2009 ve shodném měřítku). Je patrné že ještě v padesátých létech zde byla řada velkých statků (tzv. "vierkantů"), které v průběhu 60. let zcela zmizely a zůstala z nich jen tři torza. Nově přibyly dva socialistické dvoudomky a dnes již neexistující kravín....

Rok 1952 ...

...... a 2009

Zdroj: Státní fond životního prostředí ČR, Národní inventarizace kontaminovaných míst (http://kontaminace.cenia.cz/).


V poslední době přibyl ještě dřevěný "kanadský" srub (krásná stavba, ale ve vsi působící spíš jako "pěst na oko") a rovněž zcela necitlivě byla přestavěna chalupa se zvoničkou ve stylu zmíněného srubu....

Bývalé živnosti (podle adresáře z let 1923 a 1933):

3 hostince:	Theresia Blaha, č.p. 4
	Johann Pils, č.p. 13 (r. 1933 Josef Pils)
	Franz Ottenschläger, číslo neuvedeno
prodej piva v lahvích: Wenzel Kinzl
obchod se smíšeným zbožím: Katharina Kinzl
mlýn a pila (z r. 1591): Wenzel Pöschko, č.p. 31
švadlena: Theresia Guschelbauer
trafika: Theresia Guschelbauer

Zachovala se i budova školy z r. 1914, kterou navštěvovalo až 49 dětí.
Řídící učitel podle seznamu z r. 1923 byl Johann Sladek.
Jak šel čas ....
Radčice koncem 60. let ....

  

  

Náves v r. 1972 a v r. 2010 ....

Náves v r. 1972    Náves v r. 2010

.... a údaje z informační tabulky na návsi:

Informační tabule na návsi

Vesnice po celou dobu komunistického režimu zůstala mimo zakázané hraniční pásmo a před úplnou likvidací ji zachránilo hospodářství Státních statků Malonty, které zde zřídily farmu pro chov dobytka (kravín pro dojnice, později chov jalovic a výkrm býčků), která však byla začátkem 80 let zrušena. V souvislosti s touto činností zde po celou dobu bydlelo trvale několik osob (Mesárošovi), úplně naposledy rodina Havlů.

Nezanedbatelný podíl na záchraně obce ale mají chalupáři, kteří zde působí již od r. 1969. Dnes celkem 11 stojících domů (13 čísel) slouží jako rekreační chalupy.

Současný stav
Domy, které byly zachovány z minula:
čp. 7 - nejstarší chalupa ve vsi, bývalý vejměnek k dnes již neexistujícímu statku čp. 6 - rekr. chalupa
čp. 13 - bývalý hostinec Pilsů (fungující pravděpodobně ještě za války) - rekr. chalupa
čp. 21 - rekr. chalupa
čp. 27 - již neúplný vierkant se zvoničkou s cibulkou, rekonstruovaný s kamenným přístavkem. Před chalupou vyhlouben nový rybník - rekr. chalupa
tentýž dům čp. 27 - .... a tohle z té nejmalebnější chalupy v Radčicích její majitel udělal v r. 2010 .....
čp. 28 - rekr. chalupa
čp. 41 - bývalá škola z r. 1914, nad původním vchodem dodnes čitelný nápis VOLKSSCHULE, vchod je dnes však zazděn - rekr. chalupa
čp. 43 - jde o zvláštní objekt s věžičkou, zřejmě o bývalou kapličku, přestavěnou po válce snad jako hasičárna a jako sklad hnojiv Státního statku, později jako rekreační objekt. Můžeme se však domnívat, že jde o bývalý kostelík v Radčicích založený již kolem roku 1356, kde 23.4.1368 zřídil Jindřich z Velešína v kapli sv. Václava nadaci ve výši 6 kop. Za tuto částku byli kněží zavázáni sloužit v Radčicích ročně 5 mší. V roce 1397 byla nadace přenesena na Krumlov. (Z práce badatelů uveřejněné ve Výběru Jč. muzea č.1/1978.)
Po válce byly Státními statky pro zaměstnance postaveny dva dvojdomky:
čp. 35 a čp. 36 slouží jako rekreační objekt
čp. 31 a čp. 32 byl nejdéle jako jediný trvale obydlen, dnes již také jako rekreační objekt
Ze zbytků hospodářských budov byly nově postaveny dva rekreační domky:
- jako rekreační objekt, bez č.p.
- jako rekreační objekt, bez č.p.

A jeden nový objekt:
- zatím bez bez č.p., kanadský srub, krásná stavba, ale do malebné vesnice se nehodí, vedle venkovských chalup působí jako "pěst na oko"...

Další pozoruhodnosti
Boží muka - stojí mezi dvěma lípami v jakémsi pomyslném středu vsi (zde prakticky končí úzká příjezdová asfaltová cesta a začíná "konec světa"). Boží muka jsou kamenná, výklenková, široká a plochá, asi 2,2 m vysoká, typ z poloviny 19. stol. Ve výklenku je obrázek sv. Rodiny. Lípa po levé straně má obvod cca 250 cm, lípa vpravo je mladší.

Soliterní lípy rostou ve východní části vsi, zejm. zdravá soliterní lípa za posledním domkem měří v obvodu plných 390 cm.

Středoevropská džungle - na mnoha místech zejm. ve východní části vsi jsou pozůstatky rozbořených domů. Tyto ruiny jsou milosrdně v létě přikryty bujnou zelení - kopřivy, kapradí, tráva, bodláčí a řada dalších druhů rostlinstva vč. plevelných stromů - vrby a jívy, náletové břízy, olše, osiky, jeřáby a v poslední době se množí i javory. Na vlhkých místech v okolí se objevují i vzácné vstavače a náprstníky.

V údolí Pohořského potoka jsou v létě konány pravidelné dětské (skautské) tábory.

Mnoho polních a lesních cest v okolí zaniklo. Někde jsou patrné podle zarostlých úvozů či náspů, nebo podle stromů či lískových keřů, které je kdysi lemovaly. Některé louky (a bývalá pole) jsou dnes udržovány tak, že jedenkrát za rok zajistí současní jejich vlastníci posečení, některé další jsou ponechány svému osudu a postupně zarůstají náletovými stromy (olše, břízy, vrby atd.)

V okolí je možno pozorovat mnoho zvěře (srnčí, jelení i divočáky) a pro houbaře je tu ráj.

Hřiby


   

Radčice, jako jedna z obcí, kterou chalupáři zachránili před zánikem, jsou zmiňovány rovněž v překrásné knížce s množstvím barevných fotografií s názvem "Novohradské hory 2009 - nezapomenuté stopy" autora, skutečného znalce Novohradských hor, Milana Koželuha.



E-mail
janbraum@volny.cz