Jan Braum
                   osobní stránky

 České Budějovice - Novohradsko - Chalupaření - Literatura faktu - Bonsai - Podzemí - Swing - Rocková muzika 


Podzemí pod Hosínem - jedinečná technická památka důlního díla těžby kaolínu


Hlavní a jediný vchod do podzemí Motto...:
Poprvé jsem navštívil Orty - podzemí hosínského kopce jako malý kluk 12 až 13-letý se svými kamarády. Jak že to je dlouho? - Ano, je to již neuvěřitelných 50 let, půl století. Co jsme tehdy ale jako malí kluci se svíčkami, bez mapy a přes zákaz rodičů mohli vyzkoumat. Z hlavní přístupové chodby s napůl zasypaným vchodem jsme se odvážili na kraj několika příčných chodeb a naplněni strachem jsme uháněli zase ven.
Z touhy po dobrodružství a návratu do klukovských let jsem proto s nadšením přijal pozvání svého spolupracovníka a kamaráda Ladi Odvářky, udělat si sem znovu po letech průzkumnou výpravu a poodhalit tajemství, která ve mně po léta dřímala. Vybaveni solidními baterkami, holinkami, starším oděvem a hlavně podrobnou mapou (možno získat na Internetu nebo i zde) jsme prošli téměř všechny chodby Hosína I. a Hosína II. (30.8.2001). Bohužel část Hosín III. byla zatím pro nás nepřístupná.
Při druhé výpravě 13.9.2001 (tuto výpravu tvořili kromě mne Laďa Odvářka, Milan Jirák a Zdeněk Štěrba) přibyl k výbavě i fotoaparát, jímž byly pořízeny první vlastní snímky, a které mně vnukly nápad podělit se se svýmmi zážitky s ostatními na Internetu....

A zde jsou naše vlastní poznatky, obrázky....

O co jde? Krátce k podzemí Hosína.

Podkladem jsou:
  • zpráva - Václav Cílek, Ústav geologie a geotechniky ČSAV, Praha: "Kaolinové ložisko Hosín u Českých Budějovic", sborník Jč. muzea v Českých Budějovicích, 1990,
  • Internet - http://www.speleo.cz/speleo/sp13/HOSIN.HTM autorů Davida Kaifoše a Michala Kolčavy (ZO I-05, Geospeleos),
  • cedule před vchodem viz obrázek.

Informační cedule před vchodem Cedule před vchodem Především si člověk musí uvědomit, že se nejedná o přírodní památku, jak je uvedeno na ceduli před hlavním vchodem, ale že jde o jedinečné dílo lidských rukou a lidského umu. Jde o pozůstatky důlní podpovrchové těžby kaolinického písku (kaolinické pískovce klikovského souvrství svrchnokřídového stáří) metodou ražení chodeb (chodbicováním) za účelem získávání kaolinu, započatou někdy v druhé polovině 19. století (doloženo mapou z r. 1872, která v místě dolu uvádí plavírnu kaolinu "Hardtmuth-Schlemme"). Plavením vytěženého písku v dlouhých dřevěných žlabech byl pro keramickou výrobu firmy Hardtmuth z Českých Budějovic získáván žáruvzdorný ne však příliš kvalitní kaolín. Jako zásobárna vody pro plavení sloužil malý rybníček, zadržující většinou jen povrchovou vodu, z nějž byla přiváděna voda do plavicího žlabu. Voda obsahující kaolínovou suspenzi odtékala do usazovacích nádrží, z nichž se usazený kaolín periodicky ručně vybíral a odvážel k dalšímu zpracování. Proplavený písek se ukládal na místě na haldách, kde byl později těžen k výrobě betonářských výrobků (1904-06 firma Jarolím, výroba umělého mramoru, 1916 firma Mika, výroba cementových tašek). Těžba byla zastavena na počátku 20. století, tedy asi před 100 lety, od té doby jsou vyrubané chodby opuštěny a zavítají sem jen nadšenci či spíše zvědavci zejména z řad místních obyvatel. Ono se o Ortech (možná k dobru věci) zase tak moc neví. A proč název Orty? Jde o místní počeštělý německý výraz, znamenající čelbu, pracovní místo v dole.

V r. 1962 zkoumal hosínské kaolínové ložisko K. Němeček z Geoindustrie České Budějovice vč. zmapování důlního díla. Závěr těchto zkoumání? Pro nízkou kvalitu a malou vydatnost ložiska (výplav 8 až 10 váh. %) se s průmyslovým využitím ani ve vzdálenější budoucnosti již nepočítá ....

A závěr Václava Cílka?
"Důl dnes představuje nejenom velmi instruktivní odkryv pobřežní facie křídového senonského jezera, jaký u nás nemá obdobu, ale i mimořádně krásnou technickou památku hornické činnosti, která by měla zůstat zachována pro budoucnost..."

Římsy na stěnách v Hosíně II Barevné ale nepevné vrstvy na stropech často opadávají Důl má tři samostatné části (i když vzájemně částečně propojené), označované jako Hosín I, II a III. Dříve, v době těžby, měla každá část dolu nejméně dva vchody, kudy se zároveň vyvážel písek k plavení a jednotlivé části, ražené horizontálně přibližně ve stejné výškové úrovni, byly vzájemně propojeny. Propojkami by bylo možno v případě nouze uniknout. Hloubka, ve které se toto unikátní dílo nachází, je od cca 5 do 15 metrů pod povrchem.

Všechny chodby (celkem asi 3,5 km) byly raženy ručně pomocí špičáků (všude jsou patrné rýhy po nástrojích) a nakopaný písek se vyvážel v dřevěných kolečkách ven z dolu. Chodby byly raženy v šíři většinou do 1,5 až 2 m (v Hosíně II i přes 2,5 m) s klenutým parabolickým stropem, neboť klenba nejlépe odolávala tlaku nadložních vrstev. Ražba probíhala ve stupních - 1. stupeň výšky cca 150 cm s klenbou stropu, další 1 až 3 stupně postupně do hloubky, jak je patrno v rozrážkách a na čelbách většiny chodeb. Na některých místech (jižní okraj Hosína II) jsou patrné značné prolákliny na dně chodeb, většinou zaplavené křišťálově čistou vodou, vzniklé vytěžením ložisek písku bohatého na kaolín, nebo přímo čoček čistého kaolínu.

Lidová tvořivost - Hosín I Chodby byly raženy v pravoúhlých souřadnicích a mezi nimi byly ponechány mohutné pilíře zabezpečující pevnost díla proti obrovskému tlaku nadloží. Přesto i v nejhlubší části dolu došlo ke dvěma rozsáhlým propadům s poetickými ale výstižnými jmény Hirošima a Nagasaki, které jsou dobře patrné jak zespodu (závaly v chodbách), tak shora (hluboké rozsáhlé jámy v lesním terénu). Výška chodeb se pohybuje od 1,5 do 4 metrů. Musím přiznat, že některé chodby v Hosíně II mi připomínají svými impozantními rozměry chrámové lodi.

Na mnoha místech jsou stropy začazeny od osvětlovacích pochodní, patrné jsou na stropech i stěnách zbytky skob pro zavěšení osvětlovacích lamp. Novodobá je "umělecká" výzdoba vytvořená návštěvníky na stěnách a v čelech chodeb, něco je docela vkusné (šnek), něco méně. Co je však nejsmutnější, že mnoho návštěvníků podzemních prostor zde zanechává spoustu odpadků v podobě papírů, plechovek i prázdných plastových lahví. Tak jsme se zavázali, že při každé své návštěvě v podzemí nějaké to svinstvo vyneseme - při poslední návštěvě toho byl plný pytel (viz ten modrý pytel na některých obrázcích). Moc nám při tom pomohli tři dvanáctiletí kluci, které jsme potkali u vchodu (měli jen jednu baterku) a na jejich škemrání jsme je vzali s sebou. Byli fajn, tak jsem jim slíbil, že je dáme taky na Internet....
Vchod do Ortů po povodních A jak vypadal hlavní vchod do Ortů v době po povodních 2003 naznačují snímky Ladi Odvářky
(viz Hosín III):




Další výpravy

Asi bude těch výprav ještě víc. Podzemní prostory znovu a znovu lákají! Působí (alespoň na mne) zvláštním kouzlem, jsou vzrušující i uklidňující zároveň, svou odloučeností od okolního světa, tichem, důstojností, nebezpečím, tajemstvím zašlých časů ...

Výprava 6.10.2001:

Kromě mne a Ladi Odvářky se účasnili moje paní, Libor Grubhoffer, Daniela Vyžrálková a Marek Grubhofer. V podzemí byl spatřen netopýr. Kde? Jak jinak než v Hosíně II v Netopýří chodbě. Kudy se sem dostávají, je pro mne tajemstvím. Nechci věřit, že jako my - hlavním vchodem. Spíš sem asi vnikají Komínem a proletí Hnědou chodbou až sem. Zeptejte se jich!
Z této výpravy jsou doplněny další fotografie. Fotky nejsou moc kvalitní, protože blesk fotoaparátu neosvítí dostatečně temné vzdálenější prostory a bez intenzivního nasvětlení pak na snímcích jsou vidět jen "čenoši v tunelu":

Výprava 3 Výprava 3 v Hosíně 1 Výprava 3

Marek Grubhoffer Marek

Výprava 27.10.2001:

Účastnili se Laďa a Jana Fronová, zvaná Krtek. V podzemí bylo živo. Prošli jsme obvyklá místa Hosína I a II a narazili na několik skupin návštěvníků: byli zde kluci, kteří do Hosína I chodí hrát na honičku (no comment), zajímavější bylo setkání s "výtvarníky", skupinou tří chlapců, kteří jsou autory již zmiňovaných "děl lidové tvorby" v Hosíně II, a které jsme přistihli "při činu" v mdlé záři svíček. Tak tady je pár nových obrázků z této výpravy:

Výprava 27.10. Tvůrci lidového umění přistiženi při činu

Tvůrci při činu Tvůrci při činu Krtek v Sivé chodbě

Další výpravy již neuvádím, pouze upřesňuji text, doplňuji obrázky.


     

A další novinky a osudy Ortů?

Čtěte třeba článek z MF Dnes o výstavbě železničního koridoru, který má procházet tunelem přímo přes Orty!
Ale to snad ne...?!?

Březen 2011:
Ke vstupu lze dnes použít nový, druhý vchod v propadu Hirošima. Je poměrně komfortní. Vyleze se tam v chodbě, která jako jediná vede mezi propady Hirošima a Nagasaki. Prohlídka tak ale začíná poněkud netradičně, vlastně od konce.
V některých částech Hosína II. je v chodbách voda i v místech, kde dříve běžně nebývala - v Bílé, Žluté a Hnědé chodbě. V Hnědé chodbě je také na jednom místě utrhnutý strop. Vypadá to sice hezky (červená hornina, pak bílá a uprostřed zase červená - jakési oko), bohužel ale taky dost nebezpečně, hrozí tu další propad.
Přibylo několik plastik na stěnách, je tam hodně svíček a taky odpadu. Na několika místech jsou na stěnách z provázků jakési sítě.
V dříve jediné přístupové chodbě, Černé, je hodně vody, z podzemí se do ní ani nedá suchou nohou podívat, voda je už ve všech odbočkách k ní. Když jsme se do této chodby podívali i z venku původním hlavním vchodem, tak jsme ani nedorazili k zaplavené části. Nánosy jsou v ní už tak vysoké, že to není už ani na chůzi v předklonu, ale na kachní pochod....



O jednotlivých částech Ortů podrobněji:



E-mail
janbraum@volny.cz