Jan Braum, osobní stránky
 České Budějovice - Novohradsko - Chalupaření - Literatura faktu - Bonsai - Podzemí - Swing - Rocková muzika 

Skupina Rychlého Nasazení

a její trasy
  Složení: Pavel a Laďa + 2 kola s dvěma koly.


Po zkušenostech z prvního dne, kdy se většina z osazenstva pietního kurzu tvářila dosti zkroušeně, jsme se rozhodli dát jim milost a zvolili jsme si vlastní trasy odpovídající našim potřebám.

Takže naše první trasa druhého dne byla skutečně do Pohoří na Šumavě:

Světví - Horní Stropnice - Bedřichov - Rychnov u Nových Hradů - Benešov nad Černou - Kuří - Lužnice - Pohorská Ves - Uhliště - Leopoldov - Ulrichov - Pohoří na Šumavě - Leopoldov - Uhliště - Pohorská Ves - Černé Údolí - Horní Stropnice - Světví - Švýcarský dům.

Během naší cesty se nic zvláštního nestalo! Ujeli jsme asi 65 km, rychlost byla velmi slušná. Z e zajímavých míst bych chtěl zvláště upozornit na Ulrichov, kde kromě dvou postarších okalů je jen jedna ruina domečku, ale ta stojí zato. V Pohoří jsme se vyskytli právě ve chvíli kdy se usilovně pracovalo na spadlém kostele. Po malé svačině z vlastních zásob jsme se vydali zpět s větrem o závod. (Z toho výškového převýšení co jsme dosud nabrali to nebyl až takový problém.) Dojeli jsme na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to zato. Když to ale srovnám s tím výletem na Karlštejn....

Druhá speciální trasa třetího dne naší druhé skupiny měla podobu osmičky:

Světví - Horní Stropnice - Dlouhá Stropnice - téměř Šejby - téměř prales Hojná Voda - Hojná Voda - Dobrá Voda - Šejby - Nové Hrady - Švýcarský dům.

Tato trasa byla již méně náročná, pokud nepočítám množství snězených ostružin mezi Dobrou Vodou a Šejbami, které byly právě v nejlepším. Trasa měřila asi 48 km se značným výškovým rozdílem (ještě 130 m výšky a byli by jsme až na Vysoké). Dále bych se chtěl zmínit o mezinárodní mávací akci, kterou jsme měli domluvenou s první skupinou. Oni na Mandlsteinu, my na Hojné Vodě ve smluvený čas. Ačkoliv byly obavy, aby jsme to stihli, nakonec se ukázalo, že v 11:00, kdy byla první správná doba pro mávání, odjížděla první skupina teprve z Nových Hradů a my je marně hledali na vrcholu Mandlsteinu. Obávám se však, že i přes vybavení pozorovacími přístroji (obě skupiny měli dalekohled) by jsme na sebe neviděli.

Jak jste si určitě všimli, na naší stránce chybí jákékoliv dokumentační foto. Důvodem je to, že jsme neměli fotoaparát a né že by čočka fotoaparátu naše pohledy nesnesla. Snad příště.
Laďa Odvářka

   

E-mail
janbraum@volny.cz